Přírodní rezervace Obřany [ Přírodní rezervace ]
Přírodní rezervace Obřany se nachází v centrální části Hostýnských vrchů na prudkém severním a sz. svahu stejnojmenného vrcholu Obřany (704 m n. m), v nadm. výšce 500 až 700 m, asi 3,5 km jihovýchodně od obce Chvalčov, katastrální území Chvalčov.
Vlastní vrchol je ze tří stan izolován hlubokými údolími, pouze na jihu přechází úzkým sedlem v hřebenovou část Hostýn - Tři Kameny. Je tvořen skalnatým hřebenem V-Z orientace, který ze S a SZ spadá v příkrý suťový svah se sklonem až 80° v horních partiích, v dolní části je svah mírnější (30°). Rezervace je přístupná po turisticky značené cestě. Výměra: 19,37 ha.
Vyhlášení: Vyhláška Okresního úřadu Kroměříž ze dne 9. 12. 1991. Důvod vyhlášení: Jedná se o skalnatý hřeben, který na severní straně spadá v příkrou kamenitou stráň, z jižní strany přechází mírným svahem plynule do krajiny. Vyskytují se zde přirozená společenstva suťového lesa se vzácnějšími druhy bezobratlých a charakteristickou květenou.
Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem je magurský flyš, tvořený převážně paleogenními flyšovými pískovci soláňských vrstev. Při utváření reliéfu vlivem mrazového zvětrávání a klimatických výkyvů v pleistocénu docházelo v horních částech svahu ke vzniku plošin. Z nich vyčnívají na povrch velké balvany a jednotlivé vypreparované pískovcové lavice různé mocnosti a různého stupně eroze. Kamenité až písčito-hlinité půdy patří do půdního typu ranker.
Botanika: V lokalitě jsou vylišeny dva hlavní typy lesa, suťová javořina a obohacená bučina. Dominantními druhy stromů jsou buk, javor klen a nepůvodní smrk, vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá, jilm drsný, jasan, bříza a jeřáb. Věková struktura kolísá mezi 20 až 200 lety. Bylinné patro je z velké části tvořeno souvislými porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva), hojné jsou různé druhy kapradin jako kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papradka samice (Athyrium filix-femina), kapraď‘ rozložená (Dryopteris dilatata), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), bukovinec kapraďovitý (Phegopteris dryopteris). Z dalších druhů se v jarním aspektu se uplatňují kyčelnice cibulkonosá a devítilistá (Dentaria bulbifera et enneaphyllos), dále se vyskytují bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jalovec obecný (Juniperus communis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), mařinka vonná (Galium odoratum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), pitulník (Galeobdon sp.), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Na skalnatém hřebenu se udržuje vitální populace krtičníku jarního (Scrophularia vernalis), který patří mezi kriticky ohrožené druhy a v rámci Moravy se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách. Z dalších vzácnějších a ohrožených druhů zde roste např. plavuň vranec jedlový (Huperzia selago).
Zoologie: Z bezobratlých živočichů byla podrobněji zkoumána malakofauna, která zde vykazuje poměrně velkou druhovou diverzitu. Mezi nejvzácnější druhy patří endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), dále modranka karpatská (Bielzia coerulans) a závornatka malá (Clausilia parvula). Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) a skokanem hnědým (Rana temporaria), který se rozmnožuje v lesní tůňce pod vrcholem Obřan. Ptačí složka fauny je tvořena běžnými lesními druhy. Ze vzácnějších druhů se zde pravidelně vyskytuj rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), sýkora lužni (Parus montanus) a puštík (Strix aluco). Prokázáno bylo opakované hnízděni u strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a pravděpodobně zde hnízdí i doupňák (Columba oenas) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).
Historie: Na vrcholu Obřan se nachází zřícenina nejvýše položeného moravského hradu, postaveného v době odporu moravské šlechty proti markraběti Janovi, bratrovi císaře Karla IV. Zřejmě za válek husitských došlo k jeho celkovému zničení. Do dnešního dne se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop.
Hospodářské využívání, management: V porostu je vyloučena jakákoliv hospodářská činnost, včetně nahodilé těžby, průběžně zde probíhá přirozená obnova. Území se vyznačuje neporušenými autoregulačními schopnostmi a plní funkci regionálního biocentra. Protože okolní intenzivně obhospodařované porosty mají vzhledem k převažujícímu smrku značně ochuzené druhové spektrum rostlinné i živočišné složky, působí komplex přirozeného lesa jako významný prvek posilující stabilitu okolního prostředí. Přístup je možný pouze po značené turistické cestě vedoucí ke zřícenině hradu Obřany.
